Posttraumatická stresová porucha

Trauma resuscitace a stresová porucha obrázek ZZS v akci

Posttraumatická stresová porucha

Rozhodně se tématu nevyhýbejte, nikdy nevíte, kdy a jak do ní vlítnete taky, čeká na každém rohu - doslova. Co to s vámi udělá, čtěte v rozpravě autora. K článku použity odborné i vědecké závěry.
Tak jdeme na to.
Posttraumatická stresová porucha - rozklad a význam. Slovo po rozložení už napoví. Post = latinsky po. Trauma = zranění, úraz ! A dovodili jsme o čem to je.
Emergency - 1 nepředvídaná událost 2 případ nouze, naléhavá potřeba, naléhavost 3 náhlá příhoda

Lékaři začali pozorovat toto onemocnění nejprve u vojáků (1. a 2. světová válka) Tehdy to pojmenovali "bojová únava". Posttraumatická stresová porucha je stav dospělého člověka i dospívajícího i dítěte, kteří prožili traumatizující událost (bezprostřední ohrožení na životě, úraz a pod.)

Příznaky posttraumatické stresové poruchy
  1. Opakované stresující vzpomínky na události (vizualizace myšlenek a vjemů)
  2. Opakované, stresující sny v nichž se objevuje traumatizující událost, u malých dětí děsivé sny , zvané noční můra
  3. Jednání a pocity, že se událost vrací (iluze a halucinace) při probouzení nebo požití alkoholu
  4. intenzivní prožití stresu při kontaktu s podněty připomínající zraňující událost
  5. Veškeré symptomy trvají déle než jeden měsíc
  6. Duševní porucha se promítá do pracovního, sociálního i rodinného života pacienta. Klesá zájem o koníčky a oblíbené činnosti a mohou se objevit poruchy sebehodnocení a emoční strnulost. 
Terapie:
V současnosti se k léčbě používá psychoterapie a farmakoterapie. Co se týče léků, podávají se hlavně antidepresiva SSRI (selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu) a MAOI (inhibitor monoaminooxidázy). Ukázalo se, že podávání anxiolytik není tak úspěšné, přestože se také mohou v akutních případech používat. Jako první pomoc lze podat benzodiazepiny. Významnou roli v léčbě posttraumatického stresového syndromu hraje také placebo. Zajímavé bezesporu je, že podávání neúčinných látek je prakticky stejně úspěšné jako podávání běžně užívaných léků s guanfacinem či clonidinem.

Nejdůležitější je ovšem proces psychoterapie, neboť pacient se musí s nešťastnou událostí srovnat a začlenit se znovu do běžného života. Zde se poněkud liší přístup k dětem a přístup k dospělým. Děti totiž často trpí tím, že dospělí o jejich neštěstí nemluví, aby dítě snadněji zapomnělo. Potlačované emoce však způsobují napětí, se kterými se dítě musí v tomto případě vyrovnat samo. Vnitřně totiž chápe, že s ním rodiče, případně ostatní dospělí nechtějí o prožité události hovořit. Proto musí psychoterapeut dobře zanalyzovat situaci a zvolit správný postup léčby.

Psychoterapeutický přístup je založen na empatickém rozhovoru. U dětí se rozhovor skládá z těchto tří částí:
Otevírání – dítě prostřednictvím hry nebo kresby vyjádří podstatu traumatu; zvláště v předškolním a mladším školním věku jsou výtvarné projevy snadno čitelné, takříkajíc průhledné.
Trauma – postupně se přechází v rozhovor o události.
Uzavírání – představuje souhrn celé terapie, vyrovnání se s událostí; terapeut ujistí dítě o jeho bezpečí a o tom, že jeho pocity jsou pochopitelné a pouze přechodné.

Rozhovor s dospělými má poněkud odlišnou strukturu, přestože se opět dělí do tří fází:
Hodnocení současného stavu – se zaměřením na deprese, úzkost, znovuprožívání traumatu, úlekové reakce, apod.
Období před traumatem – s otázkami na eventuální psychické poruchy v rodině.
Diskuze o traumatu samotném.

Psychoterapeut by se měl snažit být empatický, klidný, příjemný. Občasnými a vhodně volenými otázkami se dostává k podrobnostem a rozebírá je společně s pacientem. V žádném případě nesmí vnucovat pacientovi své vlastní názory – naopak, pacient dojde k závěrům sám.
 Pacient by se neměl bránit emocím (vztek, bezmoc, pláč…), je vhodné jej podporovat v projevech citů, neboť zde je vynikající způsob zbavit se napětí a vnitřně si ujasnit svůj postoj k traumatu, případně později formulovat cíle do dalšího života.


#trauma #stres #placebo


Oblíbené příspěvky

MENU:

Životospráva a dlouhý život Psychiatrie a psychologie Civilizační nemoci Ostatní Prevence Spánek a jeho poruchy Humor v medicíně Psychosomatická medicina Stáří Medicina Novinky a zajímavosti Diferenciální diagnostika moderní medicina Léčivé rostliny Patologie Pozitivní myšlení Racionální výživa Úvod Cestování Demence Infekční nemoci Jízda na kole Nemocný vypráví Osobnostní patologie Sociální sítě Vtipné a pozitivní Ze života lékařů Alzheimerova choroba Bolest Dětské lékařství Fotografie Historie Interna a kardiologie MIKROBIOLOGIE Metabolický syndrom Oční (ophthalmologie) Velocipedy Ateroskleróza Bylinky Gastroenterologie MUDr. Jan Hnízdil Nemoci prostaty Prostata Zdraví strach Americké zdravotnictví Bylinky a spánek Cestovní medicina Dehydratace Deprese Deprivanti a deprivantství Frustrace Hypertensní choroba Imunita Laboratorní diagnostika Ledviny Lymeská Borelióza Meteorosenzitivita Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie ORL Osobnost lékaře Prof. Koukolík Přetížení organizmu Rakovina prostaty (caP) Stomatologie Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce úzkost Afty Alternativní medicina Anatomie Anglie Chřipka Diabetes mellitus Dna Dětská obezita Febrilní křeče Glaukom Hepatologie Hyperpyrexie Ischemická choroba Kráťa Mikroorganismy Mozek Mozek a drogy Nefrologie Psychoaktivní látky Sanitka Steatóza jater United Kingdom Ze života sestřiček Zácpa Obstipatio Závislost stres Afektivní neurověda Alergie Biochemie Bioklimatologie Blogger Blogy Bolesti nohou Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Chirurgie Cholera Cholesterol Citový mozek Dengue Divizna velkokvětá EKG Elizabeth Blackwell Emergency Epidemiologie Erythema migrans Etnika Facebook Freud Fysiologie Fytoterapie G+ GDX Access Gaudeamus igitur Google Hemagel Horečka Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Infekční koutky Instinkty Kašel Klysma neboli klystýr Kuchyně Lymeská Borrelióza Léky nové generace M.Parkinsoni MUDr. Plzák Marek Slabý Max Kašparů Meduňka Mikrobiom Munchhausenův syndrom Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nobelovy ceny Objevy Oldřich Vinař Ostropestřec mariánský Očkování Paliativní medicina Placebo efekt Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Počítače a diagnostika Preexisting condition Premenstruační syndrom Prof. MUDr. Pavel Pafko Prof. Pafko Propedeutika Psychopatie Radkin Honzák Rychlá pomoc Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Svědomí TOPLekar.cz Tonometry Toxiny Transplantace Třezalka USA Vilcacora Vlídné slovo cervicocraniální syndrom prof. Matějček psychoanalýza pudy Školní lékař Školní zdravotní služba Štěstí Židovské

Vybraný příspěvek

Jakmile člověk přijde do ticha, tak se svědomí začíná probouzet. Ono v člověku je. My nemůžeme říct, že by ho někdo neměl, ale my ho musíme stále uspávat, aby nám dalo pokoj, aby nás to svědomí netížilo.

Cestujeme Lidé jsou neustále zahaleni hlukem. Stále musí být nějaký zvuk. Přijdu domů, pustím televizi – zvuk. Jdu mezi lidi, tam se ml...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...