Ze života lékařů od Tomio Okamury

Toto napsal Tomio Okamura já ne. Protože je to výstižné a dobré pro každého je to tady k přečtení (což kdyby to stáhli cenzoři...z webu)

Weekend v Italii
Doktor jako instalatér

Lékařská krize dosahuje vrcholu. S blížícím se kolapsem nemocnic ztrácí lékaři podporu jak politiků, tak veřejnosti. Všichni se bojíme, až přijde den a nás nebo blízké v nemocnici neošetří. Kdo je na vině? Poctivě třeba říct, že z větší části to lékaři nejsou. Pokud neseděli minulých 20 let ve vládě. "Prosím vládu, aby těmto 3.800 nefachčenkům zaplatilo i letenku do ciziny, kde chtějí "léčit pouze pro penízky" s podmínkou, že by měli do ČR doživotní zákaz vstupu. Ona by se ta investice vrátila." Takhle píší a mluví mnozí z nás. Selský rozum bez emocí ovšem říká, že pravda je jinde.

Vydírají politici

Lékaři volají po zvýšení platu už léta. Jejich platy ve veřejných nemocnicích jsou tarifní a o jejich výšce nerozhoduje trh, ale politici. Politici to byli, kdo léta byli na nářky lékařů hluší. Hřešili na to, že slušnost a veřejné mínění lékařům nedovolí stávku. Drželi lékaře v šachu. Jednotlivec nezmohl nic a lékaři jako celek si nemohli stávkou ohrozit chod nemocnic.

Vláda měla na řešení čas

Lékaři našli řešení patové situace, nestávkují, ale pohrozili odchodem. A dali vládě mnohaměsíční čas na nápravu ostudného stavu. Vláda v prvé fázi nic nedělala - nikdo nevěřil a dosud nevěří tomu, že lékaři hrozby dotáhnou do konce. S přibývajícím časem se ministr Heger snaží situaci zachraňovat - hraní ministra a premiéra na "tvrďáky" ovšem hrotí situaci do téměř neřešitelného konce. V tuhle chvíli to je tak, že vláda vydírá lékaře a vzkazuje jim: když dáte výpovědi, tak na vaši hlavu padne kolaps zdravotnictví. Za stav zdravotnictví, při vší úctě, nezodpovídají lékaři. Za ten zodpovídá vláda. Ta je z ústavy povinná zajistit všeobecnou lékařskou péči hrazenou z povinného pojištění. Ta vytváří a řídí systém, který by měl tvořit tlak na kvalitní a efektivní zdravotní péči.

Práce za peníze je normální

Za peníze pracuje většina z nás a je to naprosto normální. Výjimkou není ani lékař ani třeba kněz nebo manažer "dobročinného " Člověka v tísni. Každý z nich musí jíst, oblékat se, případně živit rodinu. Na plat má právo každý, kdo pracuje. Dokonce i lékař. Plat za normální pracovní dobu (8 hodin denně 5 dnů v týdnu) se u začínajícího lékaře v současné době pohybuje kolem 15 tisíc čistého. Vychází to asi na 90-95 Kč čistého na hodinu práce. Jde o velmi odpovědnou, specializovanou, psychicky náročnou práci. Další peníze mají lékaři z přesčasů. To je až 150 hodin za měsíc. Tyhle přesčasy jsou nezákonné a ohrožují životy pacientů. Řidič kamionu má ze zákona nařízené přestávky na odpočinek. Logicky, unavený šofér je nebezpečný sobě a taky okolí. A co unavený doktor? Zamyslel se někdo nad tím, co způsobuje občasné přehmaty lékařů? Je to jejich neschopnost nebo nepozornost z vyčerpání?

Nutné jsou systémové úsporné změny

Peníze, o které lékaři žádají, jim bezesporu patří. S navýšením platů doufejme přijdou konečně změny v celém zdravotním systému. Jeho zefektivnění a zeštíhlení, redukce lůžek atp. Změna způsobu financování, aby lékař nebyl motivován utrácet za nadbytečné léky. Kontroly investic. Dnes se často nakupují stejné zdravotnické pomůcky až 4x dráže než jinde (viz kauza endoprotézy) nebo se peníze zbytečně proinvestují jen proto, že je politická protekce (viz miliardy v Motole). Peníze totiž ve zdravotnictví jsou. Jako jinde. Jsme bohatý stát. Krize nekrize. Jen stále narážíme stále na to samé - nebát se a nekrást.

Zdravotnictví "rabují" farmaceutické firmy

Peníze, obzvláště za posledních vlád, se přesouvaly z nemocnic na léky. Přesněji peníze šly ve prospěch farmaceutických firem. Pánové Šnajdr, Julínek a spol. přesuny zamaskovali tak, že část peněz opticky šla do nemocnic, ale byly určeny jen na léky. Tahle strategie navíc vede ke známému faktu, že farmaceuti různými programy uplácejí lékaře, aby více a za víc předepisovali léky. Mnoho lékařů pak na tyhle praktiky přistupuje, protože to je jediná možná cesta přivýdělku. Díky tomu v medicíně prohrává levnější prevence a celostní (somatická) léčba a léčí se masivně chemickými preparáty. Pochopitelně darmo mluvit o miliardách, které se dnes a denně rozkrádaly v rozpočtu zdravotnictví i celého státu. Tady selhávali všichni ministři všech vlád - zleva zprava. Současné odhady hovoří od cca 100 rozkradených nebo zbytečně vyhozených miliardách ročně. Trefně se k tomu vyjádřil komentátor Jan Macháček: "Vláda volá do pohotovosti armádu, aby se tvrdě postavila lékařským požadavkům. Působí to celé trochu směšně či křečovitě, ve světle toho, že tatáž ODS jen tak připustí, že se pražský tunel Blanka prodraží o deset miliard korun (se zvukaři už se nebudu opakovat). Může se nám nelíbit křečovitá estetika a nadsázka celé PR akce, ale důležité je, že lékaři nežádají nové peníze z rozpočtu, ale chtějí zastavit plýtvání v rezortu. Na jedné straně si Nečas a spol. hrají na to, že jsou tvrdší než Reagan a Thatcherová dohromady, na druhé straně nedělají nic s tím, že se krade za bílého dne." Parlament, vláda a ministerstvo zdravotnictví jsou už 20 let pod silným vlivem lobbistů a tak namísto, aby byli dobře placeni lékaři a zdravotní sestry, nakupují se za miliardy nadbytečné drahé léky a předražené přístroje. Lékaři začali odpočítávat čas, kdy se s tím musí něco udělat.

Příklady ze života lékařů jsou děsivé

Víc než ekonomické analýzy udělá vždy konkrétní příklad z praxe. Dovolím si citovat z blogu porodního specialisty Miroslava Gregora: "Přivádím na svět nový život, učím na lékařské fakultě budoucí doktory, publikuji v zahraničních časopisech, mám mezinárodní certifikáty na provádění prenatálního ultrazvukového vyšetření, provádím invazivní výkony, které v ČR provádí jen malá skupina lékařů a se svým kolegou dokonce provádíme unikátní operaci, která se jinde v republice nedělá. Je to opravdu tak, že po dvou atestacích po osmi letech praxe je můj tarifní plat 105,- Kč (slovy jednostopět korun) čistého na hodinu. S příplatky a službami cca 50.000,- hrubého za měsíc za 230 hodin, ale čistého to vychází na nějakých 165,- Kč za hodinu. Můj kamarád mi spravuje moji felicii z bazaru za 250,- za hodinu, levněji a kvalitněji jsem to jinde nesehnal. Soused mi udělal ze známosti sádrokartonový strop v dílně za 250,- za hodinu. Oba jako melouch po práci bez zdanění. Žena je na mateřské, splácíme hypotéku, u moře jsme byli jednou a loni jsme přemýšleli, co všechno dětem k vánocům nekoupíme. Kamarádovi zemřela při císařském řezu pacientka. Je to zkušený a slušný člověk, co odvedl tisíce porodů a stovky gynekologických operací. Tentokrát byla závažnost komplikací nad možnosti jeho nejlepších schopností. Než na něj mohla tíha jeho osobní tragedie dolehnout v plné míře, bylo na něj podáno trestní oznámení již druhý den. Císařský řez trvá cca 25 minut, v přepočtu za něj dostanu 40,- korun. Proč stojí výměna zimních pneumatik 10x (slovy desetkrát) víc?"

Krédo na závěr

Za čištění vířivé vany mi instalatér nedávno účtoval 500 korun na hodinu plus náklady na cestu. Platím na zdravotním pojištění tolik, že mám doufám právo přát alespoň poloviční mzdu (před zdaněním) člověku, který mi možná zachrání život. Mám neodbytný pocit, že se to určitě vyplatí.

Oblíbené příspěvky

RUBRIKY A MENU ŠTÍTKY

Afektivní neurověda Afty Alergie Alternativní medicina Alzheimerova choroba Americké zdravotnictví Anatomie Anglie Ateroskleróza Biochemie Bioklimatologie Blogger Blogy Bolest Bolesti nohou Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Bylinky Bylinky a spánek cervicocraniální syndrom Cestování Cestovní medicina Citový mozek Civilizační nemoci Dehydratace Demence Dengue Deprese Deprivanti a deprivantství Dětská obezita Dětské lékařství Diabetes mellitus Diferenciální diagnostika Divizna velkokvětá Dna Domácí lékárna EKG Elizabeth Blackwell Emergency emoce Epidemiologie Erythema migrans Etnika Facebook Febrilní křeče Fotografie Freud Frustrace Fysiologie Fytoterapie G+ Gastroenterologie Gaudeamus igitur GDX Access Glaukom Google Hemagel Hepatologie Historie Horečka Humor v medicíně Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hyperpyrexie Hypertensní choroba Hypertenze Chirurgie Cholera Cholesterol Chronický únavový syndrom Chřipka Imunita Infekční koutky Infekční nemoci Instinkty Interna a kardiologie Ischemická choroba Jaterní encefalopatie Jízda na kole Kašel Klysma neboli klystýr Kráťa Kuchyně Laboratorní diagnostika Léčivé rostliny Ledviny Lékárny Léky nové generace Lymeská Borelióza Lymeská Borrelióza M.Parkinsoni Marek Slabý Max Kašparů Medicina Meduňka Metabolický syndrom Meteorosenzitivita MIKROBIOLOGIE Mikrobiom Mikroorganismy moderní medicina Mozek Mozek a drogy MUDr. Jan Hnízdil MUDr. Plzák Munchhausenův syndrom Nefrologie Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci prostaty Nemoci štítné žlázy Nemocný vypráví Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie Nobelovy ceny Novinky a zajímavosti Objevy Očkování Oční (ophthalmologie) Oldřich Vinař ORL Osobnost lékaře Osobnostní patologie Ostatní Ostropestřec mariánský Paliativní medicina Paměť Patologie Placebo efekt Počítače a diagnostika Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Pozitivní myšlení Preexisting condition Premenstruační syndrom Prevence Prezident Probiotika Prof. Koukolík prof. Matějček Prof. MUDr. Pavel Pafko Prof. Pafko Propedeutika Prostata Přetížení organizmu Psychiatrie a psychologie Psychoaktivní látky psychoanalýza Psychopatie Psychosomatická medicina Ptáci pudy Racionální výživa Radkin Honzák Rakovina prostaty (caP) Rychlá pomoc Sanitka Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Sociální sítě Spánek a jeho poruchy Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Stáří Steatóza jater Stehlík Stomatologie strach stres Svědomí Školní lékař Školní zdravotní služba Štěstí Tonometry TOPLekar.cz Toxiny Transplantace Třezalka United Kingdom Urologie USA Úvod úzkost Velocipedy Vilcacora Virosa Vlídné slovo Vtipné a pozitivní Zácpa Obstipatio Zahrady Závislost Zdraví Zdravotní pojištění Ze života lékařů Ze života sestřiček Zima Židovské Životospráva a dlouhý život

Vybraný příspěvek

Jakmile člověk přijde do ticha, tak se svědomí začíná probouzet. Ono v člověku je. My nemůžeme říct, že by ho někdo neměl, ale my ho musíme stále uspávat, aby nám dalo pokoj, aby nás to svědomí netížilo.

Cestujeme Lidé jsou neustále zahaleni hlukem. Stále musí být nějaký zvuk. Přijdu domů, pustím televizi – zvuk. Jdu mezi lidi, tam se ml...