Mikrobiom Informace o bakteriích, plísních a jiných mikroorganismech co udržují lidské zdraví obecně

10 krát více bakterií, plísní a jiných mikroorganismů, než lidských buněk
Tělo obsahuje 10 krát více bakterií, plísní a jiných mikroorganismů, než lidských buněk.

Většina z těchto druhů jsou neškodné, i když mohou ještě způsobit onemocnění v případě, že skončí na špatném místě. Kromě toho, vědci se začínají učit, jak přesně některé druhy mikroorganismů v těle napomáhají trávení  a přispívají k regulaci chuti k jídlu a činnosti imunitního systému.
-
Biologové si kdysi mysleli, že lidské bytosti jsou fyziologické ostrovy, zcela schopné regulovat své vlastní vnitřní fungování.   Naše těla vytvořila všechny enzymy potřebné pro odbourávání jídla a prostřednictvím živin k zajímavé schopnosti opravit naše tkáně a orgány.  Signály z vlastních tkání těla nám diktoval stát, jako je hlad nebo pocit sytosti. Specializované buňky našeho imunitního systému se učí, jak rozpoznat a zaútočit na nebezpečné mikroby, patogeny, přičemž zároveň šetří vlastní tkáně.
 Za posledních 10 let, ale vědci prokázali, že lidské tělo není soběstačný ostrov pro vše. Je to spíš  komplexní ekosystém a sociální síť obsahující biliony bakterií a jiných mikroorganismů, které obývají naši pokožku, genitální oblasti, jsou přítomny v ústech a zejména ve střevě.  Ve skutečnosti většina buněk v lidském těle nejsou vůbec lidské (humání). Bakteriální buňky jsou přítomny v lidském těle a lidské buňky převyšují 10 ku jedné. Kromě toho tato smíšená komunita mikrobiálních buněk a genů, které obsahují, všeobecně známý jako mikrobiom, neohrožuje nás, ale nabízí zásadní pomoc při základních fyziologických procesech, od trávení a růstu po sebeobranu.

Do odezvy na léky zasahuje výrazně i pacientův střevní mikrobiom.

Zásahy člověka do tohoto "komplexního ekosystému" a změny po podání antibiotik:
Mikrobiomy střeva i hltanu u jednotlivých lidí jsou velmi podobné. Mikrobiomu hltanu dominují mikroby pěti velkých skupin. Firmicutes představují 49 % všech bakterií, následují Bacteroidetes (15 %), Actinobacteria (14 %), Fusobacteria (6 %) a Proteobacteria (5 %).

V mikrobiomu hltanu jsou nejhojnější bakterie rodů Streptococcus, Prevotella, Coprococcus, Actinomyces a Neisseria. V mikrobiomu střeva má nejvyšší četnost skupina Firmicutes (78 %). Následují skupiny Actinobacteria (14 %), Bacteroidetes (3 %) a Proteobacteria (2 %). Na úrovni nižších taxonomických jednotek převládají v mikrobiomu střeva bakterie Lachnospiraceae, Bifidobacterium, Collinsella a Ruminococcaceae.
Týdenní léčba antibiotiky a co se stalo? Prakticky okamžitě došlo k poklesu v počtu mikrobů celkově i v jednotlivých skupinách a k významnému zúžení rodového spektra. Četnost i diverzita mikrobiomu se pak pomalu obnovovala. Ani po čtyřech letech však nebylo složení mikrobiomu stejně pestré jako před léčbou. Výskyt některých skupin a rodů mikrobů byl nadále potlačen a jiné skupiny a rody trvale expandovaly. Individuálními rozdíly ve složení mikrobiomu u účastníků výzkumu si autoři studie vysvětlují různý dopad antibiotické léčby na mikrobiomy jednotlivých pacientů.

 Po léčbě vymizely z mikrobiomu hltanu zástupci rodů Actinomyces a Prevotella, naopak na četnosti získávali zástupci rodu Neisseria. Jednomu pacientovi se v hltanu zmnožily i bakterie rodů Haemophilus a Streptococcus. V mikrobiomu střeva ubylo po aplikaci antibiotik přednostně bakterií z rodů Bifidobacterium, Collinsella a Ruminococcus. Střevní bakterie, které po léčbě antibiotiky nabyly na četnosti, se u jednotlivých pacientů lišily. Jednomu přibylo výrazně bakterií Lachnospiraceae, dalšímu se namnožily bakterie Klebsiella a u třetího stoupl počet bakterií Enterococcus.

Mechanismy rezistence na užívání antibiotik:

Užívání antibiotik je spojeno s rizikem vzniku rezistence mikroorganismů. V poslední době se ukázalo, že antibiotika zvyšují produkci volných radikálů v eukaryontních buňkách a tím zvyšují četnost mutací v mikrobiální DNA. Tím stoupá pravděpodobnost vzniku mutací, jež zvýší odolnost mikrobů k antibiotiku. Geny pro rezistenci se mezi prokaryonty přenášejí i horizontálním transferem, například ve formě plazmidů. Platí to i pro léčbu žaludečních a dvanáctníkových vředů, při které byl prokázán výskyt kmenů bakterie Helicobacter pylori rezistentních k některým antibiotikům.

Statiny - léčba a  interakce léku se střevním mikrobiomem:

Statiny jsou využívány jako účinný prostředek pro snížení koncentrace cholesterolu v krvi a potlačení rizik kardiovaskulárních onemocnění. Vykazují však i řadu jiných účinků, které se mohou pozitivně promítnout do zdravotního stavu pacientů. Efekt statinů je individuální. Hledají se proto biochemické markery, které by lékaři předem naznačily odezvu konkrétního pacienta na léčbu. Velkým pomocníkem je v tomto ohledu obor označovaný jako metabolomika. S pomocí široce koncipovaných analýz se daří postihnout metabolický stav pacienta před léčbou a následně i metabolickou odezvu na léčbu. Vzniká tak nové odvětví, pro něž se razí označení farmakometabolomika nebo také farmakometabonomika.
 V individuální odezvě na léčbu statiny hrají důležitou roli genetické faktory i faktory vnějšího prostředí. V poslední době se začíná ukazovat, že do odezvy na léky zasahuje výrazně i pacientův střevní mikrobiom. Jeho role však zatím nejsou detailněji prozkoumány. Metabolomika však může postihnout i interakce léku se střevním mikrobiomem. Platí to i o statinech. Některé statiny jsou pacientovi podávány jako inaktivní prekursory a jsou převáděny do aktivních forem metabolickými procesy. Střevní mikrobiom může do tohoto metabolismu prekursorů významně zasáhnout.

Metabolomická sledování tří základních metabolických procesů, které mají vztah k metabolismu cholesterolu. Zejména vlivu na syntézu cholesterolu, absorpci sterolů z potravy a syntézu žlučových kyselin. Ve studii se jasně prokázala korelace mezi odezvou na podávání simvastatinu a metabolity vznikajícími ve střevě. Je zřejmé, že vedle dědičných vloh a diety má na efekt statinů významný vliv i střevní mikrobiom.


Zdroj: Scientific American

Mikrobiom, ekosystém, geny, mikrobiální buňky, fysiologické procesy, tkáně, bakterie, živiny, imunitní systém, antibiotika, metabolismus, statiny, prekursory, cholesterol, metabolomika 


Oblíbené příspěvky

MENU:

Životospráva a dlouhý život Psychiatrie a psychologie Civilizační nemoci Ostatní Prevence Spánek a jeho poruchy Humor v medicíně Psychosomatická medicina Stáří Medicina Novinky a zajímavosti Diferenciální diagnostika moderní medicina Léčivé rostliny Patologie Pozitivní myšlení Racionální výživa Úvod Cestování Demence Infekční nemoci Jízda na kole Nemocný vypráví Osobnostní patologie Sociální sítě Vtipné a pozitivní Ze života lékařů Alzheimerova choroba Bolest Dětské lékařství Fotografie Historie Interna a kardiologie MIKROBIOLOGIE Metabolický syndrom Oční (ophthalmologie) Velocipedy Ateroskleróza Bylinky Gastroenterologie MUDr. Jan Hnízdil Nemoci prostaty Prostata Zdraví strach Americké zdravotnictví Bylinky a spánek Cestovní medicina Dehydratace Deprese Deprivanti a deprivantství Frustrace Hypertensní choroba Imunita Laboratorní diagnostika Ledviny Lymeská Borelióza Meteorosenzitivita Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie ORL Osobnost lékaře Prof. Koukolík Přetížení organizmu Rakovina prostaty (caP) Stomatologie Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce úzkost Afty Alternativní medicina Anatomie Anglie Chřipka Diabetes mellitus Dna Dětská obezita Febrilní křeče Glaukom Hepatologie Hyperpyrexie Ischemická choroba Kráťa Mikroorganismy Mozek Mozek a drogy Nefrologie Psychoaktivní látky Sanitka Steatóza jater United Kingdom Ze života sestřiček Zácpa Obstipatio Závislost stres Afektivní neurověda Alergie Biochemie Bioklimatologie Blogger Blogy Bolesti nohou Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Chirurgie Cholera Cholesterol Citový mozek Dengue Divizna velkokvětá EKG Elizabeth Blackwell Emergency Epidemiologie Erythema migrans Etnika Facebook Freud Fysiologie Fytoterapie G+ GDX Access Gaudeamus igitur Google Hemagel Horečka Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Infekční koutky Instinkty Kašel Klysma neboli klystýr Kuchyně Lymeská Borrelióza Léky nové generace M.Parkinsoni MUDr. Plzák Marek Slabý Max Kašparů Meduňka Mikrobiom Munchhausenův syndrom Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nobelovy ceny Objevy Oldřich Vinař Ostropestřec mariánský Očkování Paliativní medicina Placebo efekt Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Počítače a diagnostika Preexisting condition Premenstruační syndrom Prof. MUDr. Pavel Pafko Prof. Pafko Propedeutika Psychopatie Radkin Honzák Rychlá pomoc Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Svědomí TOPLekar.cz Tonometry Toxiny Transplantace Třezalka USA Vilcacora Vlídné slovo cervicocraniální syndrom prof. Matějček psychoanalýza pudy Školní lékař Školní zdravotní služba Štěstí Židovské

Vybraný příspěvek

Jakmile člověk přijde do ticha, tak se svědomí začíná probouzet. Ono v člověku je. My nemůžeme říct, že by ho někdo neměl, ale my ho musíme stále uspávat, aby nám dalo pokoj, aby nás to svědomí netížilo.

Cestujeme Lidé jsou neustále zahaleni hlukem. Stále musí být nějaký zvuk. Přijdu domů, pustím televizi – zvuk. Jdu mezi lidi, tam se ml...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...