O buněčných receptorech

receptory - bílkovinné molekuly vnořené do povrchové membrány buněk
Nobelova cena za chemii
Lidské tělo může fungovat jen díky tomu, že si jeho buňky neustále předávají informace o tom, co se v jejich okolí děje. K tomu nezbytně potřebují receptory - bílkovinné molekuly vnořené do povrchové membrány buněk. Fungují jako chemické receptory: jsou umístěny do mezibuněčného prostoru a čekají na molekuly, které jím plují. Mají-li vhodnou chemickou strukturu, na kterou je příslušný receptor vyladěn, připojí se k němu. Buňka tím dostane signál, že se něco děje, a může reagovat. Například zahájí syntézu nějaké další molekuly nebo naopak zastaví průběh některé z bezpočtu biochemických reakcí, které v ní probíhají.
-
Nervová buňka (neuron) se synapsemi Američtí biochemici Robert J. Lefkowitz a Brian K. Kobilka obdrželi Nobelovu cenu za společnou práci týkající se důležité skupiny buněčných receptorů. Mimo jiné se podílejí na stresové reakci, při níž se vyplavuje adrenalin, nebo na vnímání chutí a pachů (včetně feromonů).

Robert J. Lefkowitz z Dukeovy univerzity studoval od roku 1968 receptory pomocí radioaktivního značení. K nejrůznějším hormonům a signálním molekulám "přilepil" radioaktivní izotop jódu a sledováním míst, kde v těle září, odhalil první receptory na buněčných membránách. Mimo jiné receptor pro adrenalin, který se jeho týmu podařilo z membrány izolovat.

Brian K. Kobilka ze Stanfordovy univerzity působil v 80. letech v Lefkowitzově týmu. Podařilo se mu izolovat gen, podle něhož buňky adrenalinový receptor vyrábějí. Díky tomu se vědci dozvěděli, že tento receptor je velmi podobný rodopsinu - bílkovině, která v oku reaguje na dopadající světlo. Záhy se ukázalo, že obě bílkoviny patří do rozsáhlé skupiny receptorů, které v těle plní nejrůznější funkce.

Podílejí se na vnímání světla, chutí i vůní, hrají roli v imunitní reakci a reagují také na nejrůznější látky ovlivňující nervový systém, například adrenalin, dopamin nebo serotonin. Jejich význam pro fungování těla je tedy obrovský.

Receptory spřažené s G-proteinem kóduje asi tisícovka genů, což je obrovské množství, uvědomíme-li si, že celý lidský genom je tvořen asi 24 tisíci genů. Výzkum oceněný letošní Nobelovou cenou za chemii tedy zásadním způsobem pomohl pochopení lidského těla.

Asi polovina všech léků tyto receptory nějakým způsobem ovlivňuje.

Otevírá se další možnost:
Buněčné receptory a léky

Oblíbené příspěvky

MENU:

Životospráva a dlouhý život Psychiatrie a psychologie Civilizační nemoci Ostatní Prevence Spánek a jeho poruchy Humor v medicíně Psychosomatická medicina Stáří Medicina Novinky a zajímavosti Diferenciální diagnostika moderní medicina Léčivé rostliny Patologie Pozitivní myšlení Racionální výživa Úvod Cestování Demence Infekční nemoci Jízda na kole Nemocný vypráví Osobnostní patologie Sociální sítě Vtipné a pozitivní Ze života lékařů Alzheimerova choroba Bolest Dětské lékařství Fotografie Historie Interna a kardiologie MIKROBIOLOGIE Metabolický syndrom Oční (ophthalmologie) Velocipedy Ateroskleróza Bylinky Gastroenterologie MUDr. Jan Hnízdil Nemoci prostaty Prostata Zdraví strach Americké zdravotnictví Bylinky a spánek Cestovní medicina Dehydratace Deprese Deprivanti a deprivantství Frustrace Hypertensní choroba Imunita Laboratorní diagnostika Ledviny Lymeská Borelióza Meteorosenzitivita Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie ORL Osobnost lékaře Prof. Koukolík Přetížení organizmu Rakovina prostaty (caP) Stomatologie Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce úzkost Afty Alternativní medicina Anatomie Anglie Chřipka Diabetes mellitus Dna Dětská obezita Febrilní křeče Glaukom Hepatologie Hyperpyrexie Ischemická choroba Kráťa Mikroorganismy Mozek Mozek a drogy Nefrologie Psychoaktivní látky Sanitka Steatóza jater United Kingdom Ze života sestřiček Zácpa Obstipatio Závislost stres Afektivní neurověda Alergie Biochemie Bioklimatologie Blogger Blogy Bolesti nohou Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Chirurgie Cholera Cholesterol Citový mozek Dengue Divizna velkokvětá EKG Elizabeth Blackwell Emergency Epidemiologie Erythema migrans Etnika Facebook Freud Fysiologie Fytoterapie G+ GDX Access Gaudeamus igitur Google Hemagel Horečka Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Infekční koutky Instinkty Kašel Klysma neboli klystýr Kuchyně Lymeská Borrelióza Léky nové generace M.Parkinsoni MUDr. Plzák Marek Slabý Max Kašparů Meduňka Mikrobiom Munchhausenův syndrom Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nobelovy ceny Objevy Oldřich Vinař Ostropestřec mariánský Očkování Paliativní medicina Placebo efekt Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Počítače a diagnostika Preexisting condition Premenstruační syndrom Prof. MUDr. Pavel Pafko Prof. Pafko Propedeutika Psychopatie Radkin Honzák Rychlá pomoc Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Svědomí TOPLekar.cz Tonometry Toxiny Transplantace Třezalka USA Vilcacora Vlídné slovo cervicocraniální syndrom prof. Matějček psychoanalýza pudy Školní lékař Školní zdravotní služba Štěstí Židovské

Vybraný příspěvek

Jakmile člověk přijde do ticha, tak se svědomí začíná probouzet. Ono v člověku je. My nemůžeme říct, že by ho někdo neměl, ale my ho musíme stále uspávat, aby nám dalo pokoj, aby nás to svědomí netížilo.

Cestujeme Lidé jsou neustále zahaleni hlukem. Stále musí být nějaký zvuk. Přijdu domů, pustím televizi – zvuk. Jdu mezi lidi, tam se ml...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...