Spánek a insomnie. Spánek a jeho poruchy, Diferenciální diagnostika, Přetížení organizmu, Stáří, Ze života lékařů, Životospráva a dlouhý život

Spánek je cyklický psychofyziologický fenomén.
Vlčí spánek

Subjektivně je vnímán jako období klidu a regenerace organizmu. Poruchy spánku postihují velkou část populace. Z nesourodé skupiny poruch spánku je to především nespavost, jejíž důsledky se projeví zejména sníženou fyzickou a psychickou výkonností s dopadem v pracovní i sociální oblasti. U velké části postižených je příčinou vzniku nebo rozvoje dalších zdravotních potíží. Předpokladem úspěšné léčby je pečlivá anamnéza, správně stanovená diagnóza a komplexní individualizovaná léčba. Potřeba spánku mezi zdravými jedinci značně kolísá. Podle literárních údajů má 25–45 % dospělé populace se spánkem určité potíže. Asi 17–25 % populace považuje tyto potíže za závažné. Nespavostí trpí nejčastěji starší ženy, a to zpravidla současně s psychickými stresy a somatizovanou úzkostí . Asi 3–7 % populace užívá na předpis lékaře hypnotika.
Většina těchto osob užívá hypnotika krátkodobě, tedy 1 den až 2 týdny, a pouze 11 % z nich je užívá po dobu 1 roku a déle. Další 3–10 % populace užívá ke zlepšení spánku volně prodejná léčiva. Spánek zabírá v průměru asi jednu třetinu života, je považován za samozřejmost, a teprve je-li narušen, stává se problémem.

Definice, patofyziologie a klasifikace insomnie

Insomnie je definována jako stav, kdy je spánek vnímán nemocným jako obtížně dosažitelný, krátký, nedostatečný, neosvěžující. Podle WHO je insomnie definována jako stav ztíženého usínání (delší než 30 min.), opakovaného noční probuzení (> 3× za noc), předčasného ranního probuzení a nemožnosti opětovného usnutí, neosvěžujícího spánku, a to více než 3× do týdne a trvající déle než měsíc, značně obtěžující pacienta (interferuje s jeho normálním fungováním v každodenním životě).

Přestože nespavost a následná denní ospalost patří mezi nejčastější lidské stesky, zůstává až 85 % závažných případů nespavosti neléčených. Z čistě fyziologického pohledu člověku postačí delší dobu v ideálních podmínkách jen asi 4 hodiny spánku v případě, že je zastoupen spánek 3 a 4 NREM v celém svém trvání (asi 100 minut) a je dostatek REM spánku (nejméně polovina normálního trvání REM spánku tj. asi 1 hodina). Dále, pokud spánek není přerušován, a má správné cyklické uspořádání NREM a REM spánku.
Podmínkou je správné časové umístění spánku v rámci dvacetičtyřhodinového cyklu (pro většinu lidí v noci).
Jako normální se udává rozpětí 6 až 9 hodin denně. Tato potřeba je zčásti dána zvykem, zčásti individuální dispozicí odpočívat fyzicky ve spánku a zčásti nutností duševně relaxovat. Krátkého spánku jsou schopni pouze lidé, kteří spí efektivně, jejichž spánek splňuje výše uvedené parametry. Tato schopnost s postupujícím věkem klesá. Je nejlepší asi ve 20 letech, strmý pokles týkající se zejména snižování efektivity spánku a podílu spánku 3 a 4 NREM a zvyšování počtu probuzení začíná asi ve 40 letech. Zhoršování spánku při stárnutí je patrné u zcela zdravých lidí. Pokud se vliv stárnutí kombinuje s organicky podmíněnou poruchou spánku, jsou projevy jak stárnutí, tak dotyčné poruchy spánku samozřejmě podstatně patrnější. Insomnie je tedy subjektivně vnímaný relativní úbytek kvality nebo kvantity spánku, případně obojího, doprovázený důsledky při denním bdění. Nespavost můžeme posuzovat podle několika aspektů. Podle tíže nespavosti lehkou až těžkou, podle časového faktoru přechodnou-tranzitorní až dlouhodobou-chronickou.

Dle průběhu spánku v noci rozlišujeme nespavost na:

• časnou – neschopnost usnout, často spojenou s úzkostným prožíváním,
• střední – s častými probouzeními v noci, někdy s výskytem děsivých snů, pozdní – s předčasným
ranním probouzením, často spojenou s depresivním syndromem,
• smíšenou – kombinace obou předchozích typů,
• totální – pacient nespí celou noc. Tyto okolnosti ovlivňují terapeutické přístupy.

Jednotlivé typy nespavostí se mohou různě kombinovat. Patofyziologické, strukturální a chemické základy různých typů nespavosti nejsou dosud dostatečně známy. Klinicky však existují četné zevní příčiny nespavosti, které můžeme rozdělit na nejčastější somatické, psychologické a psychiatrické. Somatické příčiny zahrnují řadu poruch neurologických (včetně specifických poruch spánku kromě insomnie, tedy jako příznak u dyssomnií i parasomnií, častou příčinou špatného spánku je například syndrom neklidných nohou a periodické pohyby končetinami, častá onemocnění s prevalencí v naší populaci kolem 10 %) poruch interních, chirurgických a dalších. Například bolest či svědění interferuje s usínáním, současně může navodit častější noční probouzení a povrchní spánek, časté noční močení může být součástí zdravotních obtíží nebo důsledkem pozdního užití diuretika. V každém případě vede ke zhoršení kvality spánku. Psychologické a psychiatrické příčiny nespavosti se týkají obav, rozčilení, úzkosti. Akutní epizoda i chronické vážné psychiatrické onemocnění jsou rovněž většinou provázeny narušením spánku.
Další příčinou poruch spánku může být poškození cirkadiánního rytmu, nevhodné prostředí pro spánek
a pod.

 Přehled léčby insomnie

Přehled léčebných možností při insomnii zahrnuje vedení deníku spánku, dodržení pravidel spánkové
hygieny, léčbu základní nemoci, behaviorálně kognitivní léčbu, relaxační léčbu, léčbu omezováním spánku, přírodní léčbu, farmakoterapii.

Farmakoterapie,
 která je v současné době nejjednodušší a nejčastěji využívaná, má ale řadu úskalí. Je třeba pamatovat na vliv farmak na paměť, vznik tolerance, vznik závislosti, rizika kombinace s alkoholem, problémy s vysazením, rebound insomnie po vysazení, změny chování a myšlení, rizika v graviditě.
Léčení nespavosti závisí převážně na typu této poruchy. Je také velký rozdíl mezi chronickou (delší než 3 týdny) a krátkodobou (několik dní), případně přechodnou (1–3 týdny) formou nespavosti.
 Hypnotika by měla být rezervována zejména pro krátkodobou a přechodnou formu, jejíž léčbu je nutno zahájit co nejdříve společně s kognitivní složkou a s eliminací primární příčiny této nespavosti.

 Chronické formy insomnie, zejména spojené s psychiatrickou poruchou, lze léčit nejlépe specifickými psychofarmaky určenými pro danou poruchu (depresivní nemocný antidepresivem, psychoticky nemocný neuroleptikem, apod.), u somaticky podmíněné insomnie je v první řadě nutno léčit základní somatické onemocnění.

Samostatnou kapitolou je (mimo rozsah tohoto sdělení) →  možnost léčby poruch spánku spánkovým hormonem melatoninem.

#Spánek a jeho poruchy, Diferenciální diagnostika, Přetížení organizmu, Stáří, Ze života lékařů, Životospráva a dlouhý život


Oblíbené příspěvky

MENU:

Životospráva a dlouhý život Psychiatrie a psychologie Civilizační nemoci Ostatní Prevence Spánek a jeho poruchy Humor v medicíně Psychosomatická medicina Stáří Medicina Novinky a zajímavosti Diferenciální diagnostika moderní medicina Léčivé rostliny Patologie Pozitivní myšlení Racionální výživa Úvod Cestování Demence Infekční nemoci Jízda na kole Nemocný vypráví Osobnostní patologie Sociální sítě Vtipné a pozitivní Ze života lékařů Alzheimerova choroba Bolest Dětské lékařství Fotografie Historie Interna a kardiologie MIKROBIOLOGIE Metabolický syndrom Oční (ophthalmologie) Velocipedy Ateroskleróza Bylinky Gastroenterologie MUDr. Jan Hnízdil Nemoci prostaty Prostata Zdraví strach Americké zdravotnictví Bylinky a spánek Cestovní medicina Dehydratace Deprese Deprivanti a deprivantství Frustrace Hypertensní choroba Imunita Laboratorní diagnostika Ledviny Lymeská Borelióza Meteorosenzitivita Neuroanatomie a neurofysiologie bolesti Neurologie ORL Osobnost lékaře Prof. Koukolík Přetížení organizmu Rakovina prostaty (caP) Stomatologie Urologie Virosa Zdravotní pojištění emoce úzkost Afty Alternativní medicina Anatomie Anglie Chřipka Diabetes mellitus Dna Dětská obezita Febrilní křeče Glaukom Hepatologie Hyperpyrexie Ischemická choroba Kráťa Mikroorganismy Mozek Mozek a drogy Nefrologie Psychoaktivní látky Sanitka Steatóza jater United Kingdom Ze života sestřiček Zácpa Obstipatio Závislost stres Afektivní neurověda Alergie Biochemie Bioklimatologie Blogger Blogy Bolesti nohou Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria L. Chirurgie Cholera Cholesterol Citový mozek Dengue Divizna velkokvětá EKG Elizabeth Blackwell Emergency Epidemiologie Erythema migrans Etnika Facebook Freud Fysiologie Fytoterapie G+ GDX Access Gaudeamus igitur Google Hemagel Horečka Hyperkinetická porucha Hyperplasie prostaty Hypertenze Infekční koutky Instinkty Kašel Klysma neboli klystýr Kuchyně Lymeská Borrelióza Léky nové generace M.Parkinsoni MUDr. Plzák Marek Slabý Max Kašparů Meduňka Mikrobiom Munchhausenův syndrom Nemoc z líbání Nemoci dospívání Nemoci štítné žlázy Nobelovy ceny Objevy Oldřich Vinař Ostropestřec mariánský Očkování Paliativní medicina Placebo efekt Porodnictví a gynekologie Porucha metabolismu Počítače a diagnostika Preexisting condition Premenstruační syndrom Prof. MUDr. Pavel Pafko Prof. Pafko Propedeutika Psychopatie Radkin Honzák Rychlá pomoc Sanitka Mercedes veteran Serenoa repens Speciální pedagogika Sport Sportovní lékařství Svědomí TOPLekar.cz Tonometry Toxiny Transplantace Třezalka USA Vilcacora Vlídné slovo cervicocraniální syndrom prof. Matějček psychoanalýza pudy Školní lékař Školní zdravotní služba Štěstí Židovské

Vybraný příspěvek

Jakmile člověk přijde do ticha, tak se svědomí začíná probouzet. Ono v člověku je. My nemůžeme říct, že by ho někdo neměl, ale my ho musíme stále uspávat, aby nám dalo pokoj, aby nás to svědomí netížilo.

Cestujeme Lidé jsou neustále zahaleni hlukem. Stále musí být nějaký zvuk. Přijdu domů, pustím televizi – zvuk. Jdu mezi lidi, tam se ml...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...