Jaterní choroby a probiotika. Jaterní encefalopatie a dysbiózy, je pravidelná konzumace probiotik, tedy zdraví prospěšných mikroorganismů.

Vlaštovka a léto

Probiotika se stala alternativou léčby celé řady chorob

Játra jsou přímo spojená se střevy. Vše, co se střevy absorbuje, ať už jsou to složky potravy, léky nebo jiné chemikálie, putuje krví přímo do jater. Pokud je však střevní bariéra poškozena, mohou střevem procházet také mikroorganismy a jejich toxiny. Tyto toxiny, jakož i následná zánětlivá reakce, mohou způsobit poškození jater. Ve střevech proto existují různé ochranné mechanizmy, které tomu brání. Jedním z těchto ochránců jsou i naše dobré mikroorganismy – střevní mikrobiota, která stimuluje imunitní systém a zároveň přímo bojuje s nechtěnými vetřelci. Narušení střevní mikrobioty, tzv. dysbióza, proto může vést k poškození střevní bariéry a později i k onemocněním jater.

Jedním ze způsobů, jak zlepšit stav dysbiózy, je pravidelná konzumace probiotik, tedy zdraví prospěšných mikroorganismů. Několik studií ukazuje, že jejich užívání pomáhá při některých onemocnění jater.

Navzdory nedávno publikovanému negativnímu vlivu na průběh akutní pankreatitidy jsou
stále považována za bezpečnou léčbu a jejich příznivý účinek je intenzivně studován i u řady
jaterních nemocí.
Fyziologická mikroflóra trávicího ústrojí je komplexní ekosystém sestávající z bakterií aerobních i anaerobních, virů, hub a dalších mikroorganizmů a hraje nesmírně důležitou
 roli i v mnoha obranných mechanizmech. U nemocných s jaterními chorobami dochází k celé řadě změn,
především k bakteriálnímu přerůstání s následnou bakteriální translokací s mnoha závažnými
důsledky. Bakteriální translokace je ovlivňována třemi faktory (bakteriemi jak translokujícími, tak
i přítomnými v gastrointestinálním traktu, morfologickým a funkčním stavem střevní stěny a tzv.
defenzivními faktory) a všechny tyto systémy bývají u nemocných s jaterní cirhózou a portální
hypertenzí poškozeny.

 Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje probiotika jako
„živé mikroorganizmy, které, pokud jsou podány v adekvátním množství, mají příznivý vliv na
zdraví hostitele“. Pozdější, přesnější, definice je definuje jako „monokultury nebo smíšené
kultury živých mikroorganizmů, které, pokud jsou podány člověku, pozitivně hostitele ovlivní
zlepšením vlastností vlastní mikroflóry“

Využití probiotik u nemocných s jaterními chorobami

 V klinické praxi
jsou nyní probiotika v podstatě podávána jen jako léčba jaterní encefalopatie s nevýhodou
vyšší ceny v porovnání se standardně užívanou léčbou. V budoucnu lze předpokládat jejich
využití především v léčbě nealkoholické steatohepatitidy, jako profylaxe infekcí či některých
komplikací jaterní cirhózy.

Jaterní encefalopatie
Nejdůležitější roli v patogenezi jaterní encefalopatie hraje amoniak produkovaný ve střevě,

neboť játra jej nejsou v důsledku poruchy své funkce metabolizovat. U nemocných s jaterní

cirhózou hraje navíc důležitou roli zpomalený gastrointestinální transit time a bakteriální

přerůstání 

V nynější době je stále

nejdůležitější léčebnou metodou podání laktulózy či nevstřebatelných antibiotik. Jedním z možných efekt laktulózy může být i prebiotický efekt na laktobacily, které redukují aktivitu bakteriálních ureáz a tímto mechanizmem snižují hyperamonemii.