Mám sny pane doktore

Věčné světlo ať jim svítí...

Amen.

K doktorům chodím bytostně nerad, ačkoliv vím, že se mi opravdu snaží pomoci. Dokonce na to přísahají. Většinou se ale bohužel dozvím, že mi něco je, přestože do návštěvy ordinace jsem byl zdravý jako rybička. 

Sny se mi zdají zásadně černobílé a poměrně často veršované. Proč tomu tak je, fakt netuším. Možná mě podvědomě přeprogramovalo sledování filmových Básníků. Právě dnes se mi zdálo, že jsem na umření a vyrazil jsem otestovat české zdravotnictví. Na otázku obvodního lékaře, co mě trápí, jsem ve snu odpověděl takto:

Milý pane lékaři, v práci se mi nedaří.
Páteř praská, břicho bolí, souložit mi nedovolí.
I s cizí rukou ve svém klíně, spermie se hýbou líně,
penis se mi nepostaví, a Viagra to nenapraví.
Tlusté střevo ztrácí síly, v noci se mi krátí žily.
Ač žádné prášky neberu, ráno se vždy poseru.

Nechlastám a žiju zdravě, čtyři patra zvládnu hravě,
a je to nejspíš táty vina, že mi hrozí rakovina.
Nalézám se v těžké krizi, byť nesleduji televizi.
Můžete mi, pane MUDR, napsat mast či sypký pudr,
bez řečí a bez vytáček? Zaplatím vám třicet kaček!

A teď, přátelé, posuďte sami - máte pocit, že jsem úplně normální?

Zdroj: sociální sítě

 #psychosomatická,  #medicina, #bylinky, #MUDr, #zdravotnictví, #páteř, #lékař, #obvodní lékař,

Speciální pedagogika a vzpomínka na prof. Matějčka

funguje stále selský rozum vhodné chování je oceněno 

Ke speciální pedagogice jsem se vrátila hlavně proto, že mi nevyhovuje trend psychologizace státního amerického školství. Každý kázeňský prohřešek řeší tým rádobyodborníků a systém pozitivního rodičovství a extrémně pedocentrické výchovy ovládl výchovně-vzdělávací proces. Všude jsou nejrůznější koučové (pozn. nemám ráda moderní výraz kouč a ze všech koučů mám kopřivku), kteří nutí odborníky aplikovat jakousi nefunkční teorii a často sami nemají praktické zkušenosti, ale jsou nabití teorií. Učitelé jsou poučeni, že nesmějí trestat nevhodné chování, ale musejí ho analyzovat.

 U postižených dětí, zdá se, funguje stále selský rozum. Vhodné chování je oceněno a nevhodné chování je okamžitě potrestáno, čili zastaveno. Elementární přístup.

Když mě dnes jedno neverbální dítě kouslo do ruky, frustrováno, že mu zakazuji odpoutávat ostatní spolužáky z židlí s pásy (nebezpečná situace, pokud se jedná o odpoutání spolužáka, který bez připoutání může vypadnout a ublížit si), bylo okamžitě potrestáno a šlo do kouta (time out), přístup ve státní škole neakceptovatelný a zakázaný. A fungovalo to. Akce-reakce. Dítě se znakovou řečí muselo omluvit, odsedělo si trest (kouč by řekl, že je to ponižující a nevhodné) a dostalo jasnou lekci.

A já opět vzpomínám na názory profesora Matějčka, který miloval děti, ale hlásal, že nevhodné či nebezpečné chování musí být okamžitě zastaveno potrestáním. Přestože je to logické a vždy to funguje, v amerických psychologických školách jsou tresty zakázány a preferuje se (z mého vypozorování) málo produktivní pohovor v terapeutické skupině odborníků.

Příliš mnoho analýz škodí a pseudoodborníci na výchovu, kteří dávají teoretické rady, občas dělají víc škody než užitku.
 Rodiče i učitelé jsou zmateni, neumějí děti vychovávat instinktivně, protože parta koučů, podivných pseudoodborníků, kteří mají nastudovanou literaturu a mají nulovou praxi, dává rádobyfundované rady, za které se (bohužel) platí.

Euglena Janae Bradley

O lécích a matter of business zdravotnictví

Amazing

ČESKÝ PORTÁL: Člověk a Nemoc Lékař Historie

ČESKÝ PORTÁL: Člověk a Nemoc Lékař Historie:

Zdravotní sestra

"Představa pacienta jako sumy orgánů, které je třeba opravit, by měla být minulostí. V současnosti probíhá mezi lékaři diskuse o konfliktu mezi paternalismem a partnerstvím.

„Od starověku až do 20. století lékař jednal s pacientem velmi paternalisticky, tedy stanovoval, co se bude dělat a co ne, jednal jako pater– otec,“- „Je třeba říci, že dříve to ve většině případů pacient vděčně přijímal – vždyť mnohdy neuměl číst ani psát a lékař byl autoritou nejen ve věcech medicínských, nýbrž i všeobecně lidských. V současnosti zdůrazňujeme spíše motiv autonomie – pacient má právo sám být architektem své terapie, má právo na volbu lékaře, nahlížení do své dokumentace, má právo žádat o vysazení či nenasazení léčby a podobně.“"

Pokračování příspěvku je tady.....

AMICUS RES: Postraumatická stresová porucha. Psychiatrie a psychologie, stres, Frustrace, strach, Mozek, Nemocný vypráví, Patologie, Přetížení organizmu, Spánek a jeho poruchy

Perský kocourek

AMICUS RES: Postraumatická stresová porucha: "Opakované stresující vzpomínky na události (vizualizace myšlenek a vjemů)
Opakované, stresující sny v nichž se objevuje traumatizující událost, u malých dětí děsivé sny , zvané noční můra
Jednání a pocity, že se událost vrací (iluze a halucinace) při probouzení nebo požití alkoholu
intensivní prožití stresu při kontaktu s podněty připomínající zraňující událost

Porucha se často projevuje poruchami spánku, soustředění nebo úlekovými reakcemi. Současně s PTSD se může vyskytovat i deprese, generalizovaná úzkostná porucha, OCD, agorafobie, depersonalizace nebo různé závislosti. Rozlišuje se akutní reakce na stres (příznaky trvají méně než 3 měsíce) a chronická PTSD (příznaky trvání déle než 3 měsíce)."


#Psychiatrie a psychologie, stres, Frustrace, strach, Mozek, Nemocný vypráví, Patologie, Přetížení organizmu, Spánek a jeho poruchy

Z vyprávění pacienta člověka herce

Předvánoční vyprávění

Čas je běžeč s dlouhým krokem...

Příběh doporučuji, tak zajímavé vyprávění herce (pacienta) Pavel Nový stojí za to. Poutavé, hovoří herec a dobře. Mimo jiné se dozvíte i o jeho zkušenosti s medicinou, lékaři, sestrami, rehabilitací při svém onemocnění. Bude-li vám přátelé někdy těžko, budete si zoufat, nebo se Vám bude zdát, že jste na pokraji cesty - ale hodí se i preventivně při práci na počítači si to nechat běžet (vyprávět ten příběh v pozadí) jako jsem to udělal já, má to nesmírně pozitivní náboj a podíváte se pak na ten váš život s jiným nadhledem. Rozhlas.cz Praha natočil zajímavý rozhovor, který sem patří svým poučením a zkušeností.

Nedávno oslavil 61. narozeniny a před dvěma lety zároveň i své znovuzrození. Kdo? Filmový a televizní herec a člen pražské Ypsilonky Pavel Nový, který byl hostem ČRo 2 - Praha v pátek. Poté, co vážně onemocněl a prodělal západonilskou horečku, stanul na prahu smrti a ochrnul. Postupně se vracel do života a dnes se vrací i na jeviště divadla Ypsilonka, které považuje za svůj "domov" a kde hraje od r. 1989. Čím je pro něj specifické? Prý tím, že tam vždy fungovala demokracie a bylo (a je i dnes) plné hereckých osobností. "Tam není místo pro nýmandy", poznamenal v rozhovoru s Vladimírem Krocem. Dříve hrál P. Nový v několika českých divadlech, např. Krajském divadle v Příbrami a v Divadle V. Nezvala v Karlových Varech. Diváci ho znají z filmů Balada pro banditu, Postav dom, zasaď strom, S tebou mě baví svět, Pytláci, Pěsti ve tmě, Papilio, Spiklenci slasti, trilogie Šéfe, jdeme na to, Šéfe, to je věc a Je tam kůň, šéfe. Rád sportuje a nosí kraťasy.

Přivítali jsme herce Pavla Nového, který nedávno oslavil 61. narozeniny a před dvěma lety zároveň i své znovuzrození. Prodělal totiž západonilskou horečku a dá se říci, že "byl na prahu smrti".