Choroby, které pomáhá ostropestřec léčit

Ostropestřec mariánský

LÉČIVÉ ROSTLINY

Z plodů ostropestřce se může vařit čaj.
 Důležité je, aby plody byly roztlučené. Tím se umožní vyluhování léčivých látek. Protože se silymarin velmi špatně vyluhuje do vody, tak se používají přípravky se standardizovaným obsahem silymarinu. Silymarin má na játra hned několik léčebných účinků. Váže se na receptory na membránách jaterních buněk, které propouštějí jedovaté látky, a tím zabraňuje jejich vniknutí do jaterní tkáně. Je to silný antioxidant, který chrání jaterní buňky před chemickými procesy zodpovědnými za většinu poškození. Dále povzbuzuje obnovu poškozených buněk jater a posiluje imunitní systém.
Používá se jako prevence před ztučněním jater a při zdravotních potížích vzniklých následkem zánětu jater. V homeopatii se předepisuje při stejných neduzích a vedle toho ještě na zlepšení funkce žlučníku, proti žlučovým kamenům a při depresích.

Choroby, které pomáhá ostropetřec léčit:

infekční mononukleóza
EBV (virus Epstein-Baarové)
žloutenka
bakteriální onemocnění jater
tvrdnutí jater (cirhóza)
otravy z léků
následky chemoterapie

Medicína potřebuje pro játra dobrý ochranný prostředek. Játra poškozuje mnoho nemocí, mezi nimi například cirhóza, otrava houbami a hepatitida typu A, B a C. Lékařská věda bohužel nemá moc prostředků, které by mohla lidem s onemocněním jater nabídnout.
U žloutenky (hepatitis) lékaři doporučují odpočívat a zdržovat se činností, které by mohly játra dále poškodit, jako je například pití alkoholu nebo užívání drog. U otravy houbami je oficiální způsob léčby často neúspěšný a končí smrtí pacienta. U cirhózy mohou lékaři nabídnout jen úlevu od neodvratných následků.
Výzkum potvrdil, že výtažek z ostropestřce léčí všechny jmenované indikace bezpečně a účinně. Komise E, která vyhodnocuje léčivé rostli­ny pro německou obdobu FDA, schvaluje výtažek ostropestřce k léčbě onemocnění jater. 

Hepatitida . Několik evropských studií zjistilo, Že při porovnání paci­entů, kteří nedostávali silymarin, s pacienty, kteří jej dostávali, se druhá skupina uzdravila rychleji. V jedné italské studii dostávalo 20 lidí se žlou­tenkou buď léčebně neaktivní placebo, nebo silymarin. Lidem užívají­cím ostropestřec se játra normalizovala lépe a rychleji. 

Otrava houbami . Muchomůrky jsou velmi jedovaté houby a jejich jed napadá právě játra. Každý rok můžete ve sdělovacích médiích najít zprávy o vážném onemocnění a popřípadě i smrti lidí, kteří sbírali a jedli divoce rostoucí houby, aniž by byli schopni je správně určit.
Bez včasného lékařského ošetření nastává smrtelná otrava muchomůr­kami až v 50 procentech. Klasická lékařská péče (živočišné uhlí) některé životy zachrání, ale průměrná úmrtnost se stále pohybuje kolem 40 procent. Silymarin pravděpodobnost záchrany otrávených osob značně zvyšuje.
Sylimarin  vlastně zabraňuje jedu z muchomůrky proniknout do jater­ních buněk. V jedné německé studii byl 60 lidem podán silymarin poté, co omylem snědli muchomůrky, a nikdo z nich nezemřel. V jiné německé studii byla z 205 lidí otrávených muchomůrkami 189 lidem poskytnuta standardní lékařská péče a 161idem byl podán silymarin.

Vzhledem bodlák, který vyniká mezi rostlinami 

Ze 189 lidí jich zemřelo 24 procent, zatímco ve skupině, kde lidé užívali silymarin, nezemřel nikdo.
V jedné širokospektrální evropské studii zkoumali vědci 220 přípa­dů otrav muchomůrkami, ve kterých byli pacienti léčeni silymarinem. Úmrtnost dosáhla 13 procent, což je značně menší procento, než je tomu u standardního lékařského ošetření.

Cirhóza.   Několik studií se shodlo na tom, že ostropestřec stabilizuje funkci jater u lidí postižených cirhózou. V jedné studii bylo 170 lidem, z nichž 91 trpělo cirhózou způsobenou nesmírným užíváním alkoho­lu (u ostatních se cirhóza vyvinula z jiných příčin) - podáváno buď place­bo, nebo 200 miligramů extraktu ostropestřce třikrát denně. Po čtyřech letech zemřelo 31 lidí ze skupiny užívající placebo. Ve skupině užívající ostropestřec zemřelo pouze 18 lidí.
Jiný průzkum provedli skandinávští vědci na 97 alkoholicích s poško­zenými játry, ale dosud bez cirhózy. 47 lidem byl podáván silymarin po uobu 4 týdnů. V porovnání s lidmi užívajícími placebo se u lidí užíva­jících silymarin zjistilo výrazné snížení několika jaterních enzymů, které byly předtím neobyčejně vysoké. Vědci učinili závěr, že silymarin má značný potenciál ke znovuobnovení normální funkce jater.

Poškození jater způsobené užíváním drog .
 Alkohol není jedinou drogou, která může poškodit játra. V dostatečně vysokých dávkách můžou játra poškodit i běžné léky, jako je například acetaminofen.
Při jednom laboratorním pokusu ochránil silymarin játra zvířat, kte­rým byly podávány velké dávky acctaminofenu. V dalších studiích doká­zala stejná látka předejít vzniku poškození jater spojeného s antibiotiky, antidepresivy a léky podávanými proti psychózám.

Poškození jater způsobené jedy.
  Vědci zjistili, že silymarin dokáže minimalizovat poškození jater, které bylo vyvoláno jejich dlouhodobým vystavením vlivu několika jedovatých průmyslových látek. Při jednom pokusu bylo pracovníkům s poškozenými játry následkem toluenu a xylenu podáváno 140 miligramů silymarinu třikrát denně po dobu jednoho měsíce. Výsledkem léčby bylo podstatné snížení jaterních enzy­mů, které byly před léčbou abnormálně vysoké.

Zdroj: cs.wikipedia.org,   Michael Castleman - Velká kniha léčivých rostlin

Divizna jako léčivá rostlina v medicině chránila prý před zlými duchy a ďáblem...nás dnes účinně chrání hlavně před kašlem, je to zlato, které léčí.

Divizna velkokvětá

Co víme o léčivých rostlinách?

Historie učí a předává zkušenosti staletí požívání bylinek v lidové medicině. A báby kořenářky měly vyzkoušené směsi bylinek na všechno. Pomáhala jim i důvěra a levný přístup k bylinkové medicině. Jsou na světě i kytičky co mají léčivé účinky skutečné a vyzkoušené...nezapomínejte na tuto přírodní pomoc člověku v nouzi.

Říká se jí také královská svíce, její dlouhé lodyhy se kdysi opravdu používaly jako pochodně.. byla i rostlinou magickou, chránila prý před zlými duchy a ďáblem.. nás dnes účinně chrání hlavně před kašlem, je to zlato, které léčí..

Divizna je ztepilá a okrasná dvouletá bylina, která prvním rokem tvoří přízemní růžici plstnatých, jakoby sametových listů, a teprve druhým rokem vyráží mohutná kvetoucí lodyha, která někdy dorůstá výšky až 2.5 metru.
U nás ji můžeme najít na teplých slunných místech, na skalách, u polí, na okraji lesů, především na jižních stráních, kde se opakovaně vysemeňuje. Lze ji ale také pěstovat na zahrádce, důležité je jí dopřát hodně slunce, na zálivku je nenáročná a navíc je velice zdobná.
Existuje mnoho druhů divizny, nejznámější jsou např. Divizna velkokvětá (sápovitá), malokvětá, černá, ozdobná.. někdy je nesnadné je od sebe odlišit a identifikovat. To nám však nevadí, protože pro léčebné účely můžeme používat jakoukoli z nich, obsaženými látkami se téměř shodují.

I když dříve se k léčebným účelům běžně používaly i listy divizny, dnes sbíráme hlavně její květy, v období od května do září. Květ divizny má své specifikum, ráno se otevře a ještě ten samý den večer opadává, je proto nutné ho z rostliny sklízet postupně každý den.

Sbíráme pouze žlutý květ bez kalicha, který lze jednoduše lehkým tahem vyjmout. Květy nemačkáme a zacházíme s nimi velice opatrně.
Sušení květů by mělo být co nejrychlejší, optimálně během jednoho dne. Výhodou je, že je můžeme sušit i na přímém slunci, nebo při poměrně vysoké teplotě v otevřené troubě (do 60°C). Pokud nám květy při sušení zhnědnou, vyhodíme je, nemícháme je s kvalitně usušenou drogou, protože bychom ji tím znehodnotili. Správně usušené květy si zachovávají žlutou barvu.
Skladujeme je v dobře hermeticky uzavíratelných nádobách, papírové či látkové sáčky nejsou vhodné, droga by v nich zvlhla a ztratila svůj účinek.

Divizna je známým a velice často používaným přírodním lékem na nemoci dýchacích cest, kašel, bronchitidu a ulevuje také při astma. Obsažené látky účinně léčí jak suchý a dráždivý kašel, tak kašel doprovázený silnou sekrecí.

Účinek divizny je v tomto případě dvojí, podporuje totiž produkci sekretu, pomáhá tělu se ho zbavovat, te dy zlepšuje vykašlávání. Zároveň na sliznicích dýchacích cest vytváří ochranný povlak, který je chrání před vysycháním a přílišným drážděním. Zejména při zánětech horních cest dýchacích nám může být skvělým pomocníkem, ulevuje od bolestivého a dávivého kašle a zkracuje dobu léčení.

Za tímto účelem pijeme čaj z květů divizny, nebo bylinné směsi s jejím obsahem. Často se kombinuje např. s květem černého bezu, hluchavkou, fenyklem, heřmánkem, jitrocelem, tymiánem, květem lípy a pod. Najdeme ji běžně v průduškových směsích a tzv. prsních čajích, zakoupených v lékárně.
Divizna má ve formě čaje příjemnou chuť, i děti a lidé, kteří bylinné čaje "nemusí", jsou často ochotni ji v době nemoci užívat. Diviznový čaj sladíme medem, bylinným sirupem, popřípadě vůbec. Výluh přelijeme přes husté sítko, zbavíme se tak případných jemných chloupků, které by mohly dráždit sliznice.

Květ divizny má i další léčebné účinky na náš organismus. Dříve se často používal k léčbě katarů zažívacího traktu, žaludku, střev a podporu léčby průjmových onemocnění. Působí také močopudně, má tedy i čistící účinek na naše tělo.
Divizně se přisuzuje i lehký dezinfekční a antibakteriální účinek, jak vnitřně, tak při vnějším užití. Z tohoto důvodu se nálev, odvar, nebo mast z květů používaly pro podporu hojení poranění kůže a špatně se hojících kožních nemocí.
Rozmačkané květy divizny, umíchané do kašovité hmoty, se místně přikládaly na záněty žil, bércové vředy a hemoroidy, dodnes můžeme najít přípravky s jejím výtažkem pro léčbu zmíněných potíží.

Pokud máte to štěstí a v blízkosti vašeho domova se tato ušlechtilá bylina vyskytuje, určitě si nasušte zásobu jejích zlatých léčivých květů. Vězte, že těch pár minut denně, strávených jejich sběrem, se vám mnohonásobně vyplatí.
--

použitá literatura: Encyklopedie bylin a koření

Nejlepší přírodní medicina při rýmě, kašli, zánětu průdušek

Natrhali jste si lipový květ včas? Uvařte si voňavý lipový čaj…

Lipový čaj patří k nejoblíbenějším léčivým nálevům. Vyhání z těla horečku, pomáhá při nachlazení, chrapotu, únavě, zánětech, je dobrý pro žaludek. Lipový květ si snadno natrháte a usušíte doma, v zimě se pak můžete t

Lipový květ pomáhá při nachlazení 

ěšit z vlastních zásob. Je však třeba sbírat včas, nejlepší jsou květy sotva rozvité!

Lípa srdčitá (Tilia cordata) je na zahradě i v alejích požehnáním pro lidi i včely. Laskavý strom krásného tvaru je od dob obrození přímo národním symbolem. Lípa byla odedávna ceněna pro léčivé schopnosti svých květů, jako pastva pro včely a dárkyně medu, a také pro dřevo výtečných vlastností. Tesal se z něj nábytek i hudební nástroje. Lípa byla také vždy považována za sídlo dobrých duchů a měla moc odhánět zlo i temné síly.

Nejlepší přírodní medicína
Lipový květ sbíráme, jakmile začne rozkvétat a sušíme rychle ve stínu. Umělá teplota nesmí překročit 40 °C.
Lipový květ se pro léčby nachlazení používá již od starověku a jeho obliba neklesá nijak ani v dnešní době, plné průmyslově vyráběných tabletek na kašel, rýmu i horečku. Lipový květ působí mírně, ale účinně, nálev je navíc lahodný a voňavý. 

Při rýmě, kašli, zánětu průdušek je jeho účinek velmi příznivý – zvláště pokud onemocnění provází horečka.
Podporuje vypocení, které léčbu urychlí, zároveň pomáhá rozpouštět hleny, tiší křeče, působí protizánětlivě a uklidňuje.
Používá se i při onemocnění močových cest, podporuje činnost žaludku a vylučování žluči.
Lipový květ je ve skutečnosti květenství spojené s blanitým listenem, který je nápadnější, než samotné bělavé kvítky. Léčivé účinky nese silice s farnesolem, flavonoidy, glykosid tilirosid, slizové látky, fytosteroly, organické kyseliny, substance analogické vitaminu E, třísloviny.

Při nachlazení třikrát denně užíváme nálev z poloviny až jedné čajové lžičky na šálek vody. Nálev má příjemnou barvu a lahodnou, konejšivou vůni. Nejlépe jej doplní lžička medu, který může být také lipový.
Lipový květ je vhodný i do směsí s dalšími rostlinami prospěšnými při nachlazení, jako je bezový květ, mateřídouška, sléz a j.

Léčivá je lípa srdčitá i velkolistá
Lípa srdčitá, oblíbený strom alejí, venkovských zahrad a dvorů i listnatých lesů, je rozšířená po celé Evropě. Podobná je i lípa velkolistá, jejíž účinky jsou v podstatě shodné. Tyto dva druhy se mohou i křížit. Pozor ale na to, že v parcích pěstovaná lípa americká či lípa plstnatá jsou k léčebným účelům nevhodné.

Autor
Jana Bucharová

KOČKY SOBĚ: Selská lékárna a bezinky. Příprava čaje.

Bez černý

KOČKY SOBĚ: Selská lékárna: "Bez černý (Sambucus nigra L.)

Příprava čaje
2 čajové lžičky květu černého bezu dáme do šálku a zalijeme vařící vodou. Nemusíme doslazovat, protože čaj má přirozeně nasládlou chuť.

Chladný čaj – žaludeční nevolnost. kolika a střevní kolika, žaludeční křeče,plynatost, podrážděný žlučník a kolika, migrény, bolestivá menstruace

Vlažný odvar (var 2 min) – neslazený na zácpu, vysoký tlak,močopudný, prostata, vodnatelnost, ledvinové kameny, kloktadlo (je silnější než heřmánek - krvácení z dásně po vytržení zubu, afty, zánět dásně).
Teplý odvar – chrapot, bolest v krku, obtížné kašlání, afty.
Listy (nálev) – dodávají vápník, stejně jako sedmikráska
Bezinkový ocet: na unavené svaly po námaze 1 – 2 květenství naložit do 1 l klasického octa, nechat stát po 14 dní na sluníčku mezi 11 a 12 hod."


Pokračujte kliknutím do odkazu tady!