Antidepresiva a autismus

Tendence vědeckých časopisech států upřednostňují studie s pozitivními výsledky testů může vyvážit pochopení toho, jak efektivní jsou ve skutečnosti antidepresiva v léčbě opakující chování, častým příznakem autismem.

Přezkoumání nedávných studií, včetně několika, které byly zveřejněny, vyplývá, že zveřejnění může způsobit vychýlení lékařům věřit, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu odst. SRIs) jako efektivnější, než ve skutečnosti jsou.

"To má svůj význam, protože předepisující lékař a zdravotníci čtete tyto studie a vzít je jako svatá pravda," řekl doktor Erick Turner, profesor psychiatrie a farmakologie na Oregon Health a Science University v Portlandu. "Tak co se zdá být pravda, nemusí být vůbec pravda."

Ve své analýze, která byla zveřejněna v pondělí v časopise Pediatrics, výzkumníci hledali vědeckých databází posledních randomizovaných, dvojitě slepých, kontrolovaných studiích testujících účinnost v léčbě SRIs opakující chování v autismu.

Opakované chování jako houpání, mávání rukou a řekl stejná slova znovu a znovu jsou běžné příznaky autismu, jak je tendence, aby se zapojily pouze v omezeném rozsahu činností a rozvíjet hluboké zaujetí. Vzhledem k tomu, opakovaná chování spojené s autismem přesahem, v mnoha ohledech, se společnými příznaky obsesivně-kompulzivní poruchou, experti ptali se, zda pacienti mohou rovněž reagovat na léky pravidelně předepsané pro OCD, včetně některých antidepresiv.

Po jejich hledání v databázi, autoři nové studie označila 10 studií zabývajících na tuto otázku - pět, pět publikované nepublikované. Přehled publikovaných studií odhalila malou, ale významnou a účinek drogy měli při léčbě opakovaných chování u autismu pacientů.

Ale když výzkumníci upravila výsledky zahrnují nepublikované výsledky, efekt byl již významný.

"Když to dáme všechno dohromady a snaží se nastavit pro chybějící zkoušky, jsme si uvědomili, že je velmi pravděpodobné, že tyto léky nejsou tak účinná, jak se dříve myslelo," řekl Melisa Carrasco, výzkumník s programem neurovědy absolvent univerzity Michigan a autor studie. "Jdeme přes sérii statistických testů, které nám umožňují vidět, že je červená vlajka."

Znalosti o existenci publikace zaujatosti, obecně není nic nového.

Cochrane Collaboration, mezinárodní skupina, která přezkoumává lékařský důkaz, uvádí, že "mnoho výzkumníků ukázaly, že tyto studie s významnými pozitivních výsledků je snadnější najít, než ty s nevýznamným nebo" negativní "výsledky."

Ale Carrasco věří, že toto je jedním z prvních studií, které se dívají na léky používané k léčbě příznaků autismus.

Ona a její kolegové autoři natáhl se výzkumných pracovníků, o nepublikovaných studií, řekla, z nichž mnozí nikdy neodpověděl, zatímco několik uvedly, že nebyly "zájem sdílet" své výsledky v tomto bodě.

Tucker, který napsal o publikační zaujatosti v různých oblastech psychologie, předpokládal, že časopisy mohou odmítnout studie s negativním výsledkem, že se nebude měnit praxi. Ve stejnou dobu, může výzkumníci self-cenzurovat - nepředloží kousky si myslí se dostaneme zamítnuta s ohledem na tlak, aby zveřejnila, která dominuje akademické instituce.

"To může být stigmatizující," řekl Tucker. "Lidé si myslí:" Já budu terčem posměchu svých vrstevníků když dostanu negativní výsledek. "

Dodal, že v posledních letech stále více a více časopisy udělali bod publikovat negativní výsledky, ačkoli on volal proces je pomalý. "

Nová analýza není bez výrazných omezení, které Carrasco byl připravený poukázat na The Huffington Post.

Dokonce i po revizi, řekla, vědci neměli plný rozsah shromažďovaných údajů - zejména z nepublikovaných studií - což je pravda, stanovení účinnosti obtížné. Carrasco řekl, že další kroky budou i nadále oslovovat, a výzkumníky k získání a posouzení jejich úplné výsledky. Další omezení se současný přezkum, je nedostatek jasných a hodnocení, které lze použít ke kvantifikaci opakující chování v klinických studiích, který dělá skutečnou srovnání výsledků náročné.

Opravdu, odborníci upozorňují, že další výzkum je třeba skutečně porozumět tomu, jak publikace zaujatost by mohly ovlivnit naše chápání účinnosti antidepresiv v některých symptomů poruch autistického spektra, které v současnosti ovlivňují 1 do 88 dětí ve Spojených státech.

Ještě méně je jasné, které volby, pokud vůbec, což vede k rodičům určuje, jak nejlépe zacházet s příznaky svých dětí.

"To, co říkají, je, že pokud budeme používat standardní, meta-analytických postupů vzít v úvahu zkreslení publikace, tyto procedury stále efektivní," uvedl Carrasco. "Ale to snad není tak účinná, jak se dříve myslelo."