 |
| Seriálová fotografie ilustrační |
DE OMNI RE SCIBILI ET QUIBUSDAM ALIIS
O všem co lze poznat, a ještě o některých dalších věcech
Můžeme se na webu Medicina opět poučit, tentokrát s videem obsahuje spoustu informací k pochopení účinku marihuany jako drogy na mozek.
Kanabinoidy se váží na receptory, kterých je velké množství tak, že zasahují mozkové části vcelku.
V některých oblastech mozku jsou receptory a kanabinoidní systém působí v mozku na mozeček, mozkový kmen (reguluje vitální funkce)
Je to Terra incognita (země neznámá) mozku. V doslovném překladu.
Striate regulují reflexní pohyby Paměť a úzkost. 1992 se objevila látka první molekulu kanabioidní...
Anandamid (blaženost v překladu) vědci hledali transmitery, kanabinoidy se jim vůbec nepodobají.
Dopamin - Synapse - kanabinoidy se vyrobí samy(vyrobí se z tuku neuronu) a pohybují se po synapsi a mohou stimulovat receptory na libovolném neuronu. DHC. Lidé si v mozku vyrábí molekuly podobné drogám.
Lokalizace: zmíněné látky jsou v mozku uvolňované na malých místech (přesném místě synapse)
Droga zasáhne celý mozek a stimuluje současně všechna místa. Celý mozek. Současně.!
-
Euforie a jak vidíte na videu jsou aktivovány všechny odpovědi co kontroluje (všechna místa jsou stimulována) Mizí bolest a úzkost. Psychotropní účinek je malý a existují zastánci konopí i odpůrci. Podle news google dal Obama v Americe pokyn (ve státech Barack Obama nedávno nařídil příslušným federálním orgánům, aby ve státech, kde je povoleno užívat marihuanu pro léčebné účely, proti této droze nezasahovaly)
Portugalsko v roce 2001 dekriminalizovalo všechny drogy, včetně kokainu a heroinu. Nejenže se nepotvrdila varování o prudkém nárůstu užívání drog a ohrožení veřejného zdraví, ale spotřeba drog v Portugalsku dnes vykazuje příznivější výsledky než v mnoha evropských zemích, které „jdou tvrdě“ proti drogám.
Úspěchem portugalské drogové politiky se nechali inspirovat i politici v Latinské Americe. Na počátku letošního roku vyzvala komise složená ze tří bývalých latinskoamerických prezidentů – brazilského Fernanda Henriqua Cardosa, kolumbijského Césara Gaviria a mexického Ernesta Zedilla – vlády svého regionu, aby prolomily tabu a pustily se do vážné diskuze o alternativních drogových politikách, k nimž patří právě dekriminalizace.
Výsledkem byla historicky první Latinskoamerická konference o drogách, významná mezinárodní událost pod záštitou mimo jiné OSN, Panamerické zdravotnické organizace a Latinskoamerické protidrogové iniciativy, která se konala v Argentině. Její účastníci, mezi nimiž byli vysoce postavení vládní představitelé a odborníci, označili válku proti drogám za neúspěšnou a navrhli pragmatičtější přístup ke drogové politice, založený na dekriminalizaci držení a osobního užívání drog.
Při té příležitosti prohlásil Anibal Fernandez, bývalý argentinský ministr vnitra a spravedlnosti a současný šéf Úřadu vlády, že prezidentka Cristina Fernandezová pošle návrh zákona o dekriminalizaci do Sněmovny během několika měsíců. Představitel ekvádorské vlády prozradil, že i v jeho zemi bude Národní shromáždění brzy projednávat podobný zákon. A stejné změny připravuje i Brazílie.
Mexiko nedávno přistoupilo k dekriminalizaci všech drog v malém množství pro osobní potřebu. A Nejvyšší soud Argentiny nedávno rozhodl, že postihovat uživatele marihuany, kteří svým chováním nepoškozují druhé, je neústavní.
Tito politici a úředníci, kteří se k mezinárodní válce proti drogám obracejí zády, nemají ideologicky ani stranicky nic společného. Jak pravicoví, tak levicoví představitelé zmíněných zemí jsou již unaveni nekončícím násilím, válkami gangů a praktikami černého trhu a začínají si uvědomovat, jak marné a neúčinné je trestat dospělé lidi, kteří chtějí užívat drogy.
Zdá se, že jsme konečně dospěli do bodu, kdy náklady na válku proti drogám evidentně převyšují její přínosy, ať už reálné či imaginární.
Drogová závislost je problém. Ale drogová válka je stejně špatným přístupem ke drogové problematice, jako byla prohibice k problematice alhoholismu.
.JPG)
